Sedím u holostolu v prázdném prvním patře našeho domu, kde každý zvuk rezonuje. Pod nohama mi zraje beton, jehož hodnota vlhkosti nás dělí od pokládky naší vysněné parketové podlahy. Mezi tou vší rekonstrukcí si utíkám do garáže, která občas supluje dílnu a k šicímu stroji a makám na vybavení naší nové jídelny a obýváku.
Renovace TON židlí
Přepadla jsem barvy-laky a nakoupila barvy. Moji sbírku retro židlí a jedné starožitné čeká nový kabát. Využila jsem rýmy jako trám, která mi ucpala nos a natírala TON židličky, ke kterým jsem se dostala vlastně náhodou, za hubičku. Dala jsem si záležet na poctivým obrušování starého laku. Natřela jsem základovkou a zainvestovala do ALKYTON bílé barvy v lesku. Je sněhobílá a prý nezežloutne. Mám za sebou zkušenosti s barvami od nejrůznějších výrobců. S touhle se pracovalo krásně. Natírala jsem štětcem a přesto, že štětec dělal stopy, barva je hutná a během následujících minut se krásně rovnoměrně rozloží a udělá dokonalý povrch. Barvou jsem nešetřila a natírala dvakrát. Včetně základovky vlastně třikrát. Jsou krásné a úplně vidím, jak jim to bude společně s naolejovanýma parketama slušet.
Výroba sedáků na židle
Jenže moje „kostnatá zadek“ si žádá pohodlíčko a tyhle krásky potřebovaly podprdelníčky. Vyhrabala jsem svetry nakoupené v sekáčích, které na tento účel čekaly. Vybrala jsem ten světle šedý, Levis. A taky dětský kožešinový kabátek, který jsem za jedno Euro ulovila na berlínském blešáku.
Na krásný, světle šedý, bavlněný svetr jsem si obkreslila vystřižený molitan. Spodní část sedáku je ze dvou částí, aby se dal molitan vytáhnout a povlak prát. Manžety svetru jsem využila, abych nemusela okraje začišťovat. Pro lícovou stranu sedáku jsem zvolila rubovou stranu svetru – zdála se mi zajímavější.
Na základ druhého podprdelníku jsem použila bílé bavlněné plátno a ušila ho stejně, jako ten ze svetru. Na spodní část jsem našila suchý zip. Výsledný tvar jsem obkreslila na králičí kožešinu (nevím, je to králičí?) a druhé části suchého zipu na ni přilepila lepidlem na kůži. Bavlněná část sedáku bude zrovna tak pratelná po odejmutí kožešiny.
Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.
No a takhle to dopadlo. Zátiší s betonovou podlahou, nezamalovanou fajnovou omítkou a vykukující dilatační páskou není úplně fotogenické, ale na focení venku bylo dnes dost mokro a horní patro domu máme zaskládané nábytkem ze spodních pater. Ale za pár dní vám snad už nabídnu pohled na naše staro-nové židle v prostředí, jaké si zaslouží.
Dnes mi to psaní šlo jako psovi pastva, vím. Ta rekonstrukce podlah se dost táhne a je to únavné. Možná za to může i ta zdlouhavá padající voda z nebe a nedostatek sluníčka, těžko říct.
Na druhou stranu, už se nám to sobotí …
22 komentářů
Ale tak já bych snad tu podlahu i takhle nechala:-D! Industriál s Tonkama, proč ne? Ty židle jsou nádherný, Ironica, že? Taky po nich toužím, ale zatím se mi na ty správné „za hubičku“ nepodařilo natrefit. A bezva tip na lak – předpokládám, že to není syntetika nebo jo? Držím palce, ať už brzy parkety leží, vím, jak je únavné být stále v nehotovém, my jsme teď s náhlým ochlazením čekali na dodávku koupelnového žebříku, abychom mohli konečně zatopit, měli jsme v bytě 15 stupňů!
Ujuj, Ivano, 15 stupňů, to je rychta! My máme tepleji, a vídíte, stejně jsme všichni omarodili. A barva je syntetika, jasně. Jinej bych už nechtěla. Ty akrylátový laky se špiní a nerozlévají se po dřevě, zůstávají tahy po štětci, fuj. Tyhle syntetický se navíc po uschnutí krásně lesknou..
Jo a ještě k podprdelníkům – super, to je asi zbytečné dodávat. Jen by mně zajímalo, jak se ti takhle pěkně podařilo zastřihnout tu kožešinu, mně to jde vždycky i s chlupama:-)
Zajíždím špičkou nůžek mezi chlupy a pak teprve střihnu. No binec z toho byl, o tom žádná, ale okraje jsou krásné. Kožešina se netřepí, to je jasné..
Market, paráda, moc jim to spolu sluší! 🙂 L.
Díky, Lucie. 🙂
Market, myslela jsem si, ze „dokonale“ = maximum, ale toto je vic nez dokonale, ted myslim ty zidle, nadhera velika, juuu, ty by se mi libily, moc. Podsedaky taky fajn. Super napad vyuzit material ze sekace. m.
Marci, ty umíš potěšit slovem. Židle mě samotnou překvapily, jaké jsou šmrncovní. A to jsem je vzala kvůli stolu za stovku, ke kterému byly zdarma. Ani jsem je vlastně cíleně nevybrala, ale když už v tom sklepě teď chudiny tak trčely.. Hezký víkend Ti přeju.
Markétko, nádhera. Kam na ty nápady chodíš? Svetry také schovávám, na deku, zatím není čas a odvaha sednout, střihnout a ušít..
šikulka veliká!!!
Krásné dny.
Bohunka
Bohunko, však bude přituhovat, budeme sedět doma a tvořit. To přijde, neboj. Děkuju za milá slova.
Ty jo s tím lakem jste mě nahlodala… Právě plánuju znovu přetřít poličkové skříńky, protože po třech letech opravdu nehezky zežloutly. Tentokrát jsem koupila balakryl – myslíte, že ten také zežloutne? :/
Hanko, právě s Balakrylem mám zlou zkušenost :/ Natřená futra úplně zežloutla, ale nedávala jsem základovku, to je fakt.
Skvělé podprdelníky – moc pěkně jsi to vymyslela ,aby byly oba prací.Moc pěkný blog.
Aj Hanko, děkuji moc.
Tak tohle je senzační,už dávno o něčem takovém uvažuji,mám hezký kožíšek,u kterého jsou mi krátké rukávy.Zrovna je vytažéný z kufru zimního oblečení a čekal na popelnici.Nerroufala jsem si jak začistit kraje atd.,vidím že kožešina může zůstat tak.Vyzkouším.Díky moc,dodalas mi odvahu.Ria
Kožíšek do popelnice nepatří, Rio. Jestli ne podprdelníčky, počkej ještě pár dní, mám v plánu z něj ještě tvořit něco dalšího…
Markéto, podprdelníky se moc povedly. A na bílých židlích vypadají krásně. Mám tu staré svetry a plánuji z nich ušít povlaky na polštáře. Krásný víkend 🙂
Teď na zimu budou polštáře ze svetrů to pravé k pomuchlání. Ať se povedou!
🙂 krásný…ty židle jsou skvost…taky mám doma..jen jednu 🙂
podsedáky famózní nápad 🙂
Marti, děkuju. Židle jsou poklad, i když tak na první pohled třeba nevypadají. Mějte se hezky.
Vidim ze bojujete ešte vždy z podlahou. My bojujeme tiez. Omietky a podlaha sa tak dlho robili, že ten , co nám mal montovať radiátory zobral inú prácu. Prišla zima a dažde a nemáme radiátory a aj čo už bolo suché je znovu vlhké. Medzitym prišiel obkladac kúpeľne a odišiel že v takom vlhkú sa to nedá. Obstarali sme odvhcovac a 2 ohrievače a konečne to začalo schnúť. Za pol dňa sme vyliali 8 litrov vody. Inak stoličky sú perfektné.
Zito, tak to jste měli krušné. My jsme teda aspoň nemrzli, naopak. Máme termostat na topení v místnosti, kde se vylíval beton a muselo se stále větrat, takže jsme topili Pánu Bohu do oken. Držím palce, ať to rychle vyřešíte a co nejmíň podobných zkušeností.