Nic nového pod sluncem. Pravidelným čtenářům mého blogu jasně vyplývá, že jsem vetešnice. Teda ne, že by to byla úplně diagnóza, ale mám ráda v interiéru míchání stylů, takže sem-tam retro kouskem vezmu za vděk. Navíc máme obrovský dům, takže i když všechny kousky do interiéru umístím, pořád není přeplácáno. Dneska se s vámi podělím o své stařší či mladší úlovky v původním stavu, na kterých se aktuálně pracuje a už brzy se v jednotlivých článcích podělím o postup jejich renovace.
Pár věcí jsem ulovila při jedné návštěvě nemocnice. V jejím areálu totiž jedna z budov, která pokud do té doby nespadne, čeká na demolici. Švírou v okně jsem vyňufala, že je v ní pár věcí, které by se možná zachránit daly. Jednou z nich je retro škříňka na kovových nožkách. Pravda, mnoho z ní nezbude, ale finále její přeměny se blíží. Původně vypadala takto.
Tam jsem taky ulovila celodřevěné (rozuměj bez polstrování) čtyřsedadlo se sklápěcími sedáky. Vzpomínáte, že? To mi momentálně trčí v ateliéru a čeká na velkou návštěvu.
Ve staré fabrice jsem taky ukořistila 4 kusy (!) Tonetovek ohýbaných židlí z roku 1966. Polstry byly hin, ale dala jsem je do šolichu a teď na nich sedíme u našeho velkého stolu v jídelně. Mrkněte, jaké to byly chudinky.
Za nádherný retro stolík ze sedmdesátek děkuju Kamči, naší ZUŠ-kové „paní učitelce“ (ona to tak má ráda) z výtvarného kurzu pro dospělé. Vzpomněla si na moje sklony k hromadění věcí ve sklepě a darovala mi ho. Ten teda na zásah bruskou a odlepení bílé fólie ještě čeká, ale čas ve starém kabátě se mu už taky krátí.
Dva roky už to určitě bude, co jsem za stovku na Aukru ukořistila drátěné křesílko. To u předchozích majitelů dostalo velice nedbalý nátěr se zanedbanou přípravou. Na něj jsme s Elenkou vlétly s pilníkem na železo. Jak to s ním dopadne a jaký polstr ho bude zdobit, už se taky brzy dočkáte. Takto ke mně dorazilo.
Z této spolupráce s mojí tříletou Elenkou vzniklo roztomilé třináctivteřinové video a najdete ho tady na mojí facebookové stránce.
Stejně jako drátěné křesílko jsem na Aukru nemohla nechat ležet toto starožitné polstrované křeslo. Je to snad jediný kus starožitného nábytku, který zatím vlastním. Strašně se těším, až ho přečalouním. Jediný důvod, proč se tak ještě nestalo je, že jsem ještě nenarazila na látku, která by mu slušela.
Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.
A to už se dostávám k drobnějším úlovkům. Tuto – od pilin zaprášenou – retro lampičku jsem odhalila u tatínka v dílně, když jsme tam nedávno řezali rámy potřebné k mému ručnímu malování ložního povlečení. Je úplně bez vad. Stínítko je skleněné, černé díly plechové. Snad jediné, co potřebuje, je hadra s vodou a vyměnit kabel za novější.
No a na závěr lahůdka. Tohoto ikonického medvěda jsem si „vykňourala“ v místní zastavárně. Měli ho postaveného na kase na sběr mincí a paní byla přesvědčená, že není na prodej. Tak samozřejmě, všechno je na prodej, když dokážete udělat nabídku. Prosím, tady je: ikonický porcelánový lední medvěd Ditmar Urbach
To by pro dnešek s odhalením mého retro jmění stačilo, ať vás příliš nevyplaším. Těšíte se, v co se dokáží tyto zanedbané kousky proměnit?
20 komentářů
Já se teda těším!:)
Bez toho, aby ses těšil právě Ty, by to ani nešlo. Ty totiž vytváříš podmínky, aby na renovace došlo 🙂
Nádherný kousky! Já jsem také velký vetešník☺ Už se moc těším na přeměny!
Vetešník vetešníkovi rozumí 🙂
A JAK se tesime:-)! To pred a po miluju.
Brzy si i ja dovezu poklady od meho tatky z dilny, on je taky tak trochu sberatel:-), takze uz mam u nej vybrano. At se dari. M.
Marci, můj taťka sběratel zdaleka není. Lampička tam zůstala čirou náhodou. Na poklady od Tvého taťky se ale všichni těšíme.
Super teším sa na všetky premeny !!! Jedného bieleho medveďa z porcelánu mám aj ja v oku u nás v záložni . Stále ho tam chodím obzerať 🙂
Saši, tak Ti přeju, ať medvěda nepropásneš a počká tam na Tebe.
Těším se moc 🙂
Danko, to jsem ráda.
Nádhera ♥ Mě se to hrozně líbí, ale vždycky si říkám jak to zakomponovat aby to doma sedělo, nepůsobilo divně. Toho medvěda měla moje babička, pamatuju si, že vždycky když jsem k ní přijela jsem se na něj dívala 🙂
Na inspiraci míchání stylů v interiéru chodím právě na freundevonfreunden.com nebo http://www.thesocialitefamily.com/ , protože tam je jeden byt hezčí, než druhý. A hlavně hrozně osobité interiéry. Já už jsem dost unavená z toho českého černo-bílo-šedého pojetí skandinávkého stylu bez kouska fantazie. Zkus, třeba Tě pak napadne, jak to s citem zakomponovat. A ten medvěd – no jasně, že nás – fanoušky medvěda – kromě jeho krásy přitahuje i nostalgie. 🙂
Děkuju jdu to hned očíhnout. Rekonstrujeme a právě vymýšlím jak to vše bude vypadat 😉 Když jsem medvěda viděla, hned jsem si říkala, kde jen ten od babičky skončil 🙂
Co se mi nevešlo domů, mám ve sklepě v očekávání věcí příštích:-) Závidím vám ty prostory, já nemám moc kde kutit, proto všechno trvá o to déle. Z vašich zveřejněných kousků k renovaci mně dost uchvátilo drátěné křesílko (tak trochu „Acapulco“), těším se, co zbude ze skříňky a Medvěd!!!! Prostě tenhle pouze s velkým M:-)
Ivana
Ivano, přesně – Acapulco. To je ten důvod, proč jsem jej ukořistila. Nejprve jsem ho chtěla vyplétat, ale je konstrukčně jinak řešené, takže by železa tlačila do zadku. Co se týče těch renovací, i mě všechno trvá, nevěšte hlavu. Jsou lidé, co nejmají vůbec žádný skladovací prostor. S kutěním je to horší, v panelákovém sklepě člověk brusku asi nevytáhne.. To pak nezbývá, než se „zaskočit“ k přátelům, co mají domky se zahradou.. Takové nemáte?
Máme chatu se zahradou, tam občas větší kousky „zpracovávám“. A ty menší doma v obýváku nebo na dvorku (naštěstí bydlím ve staré zástavbě s dvorky ve vnitrobloku, z paneláku by mně opravdu asi „kleplo“). Ale není nad to mít vlastní dílnu nebo prostě tu zahradu, kde nikoho až tak neruším a můžu si tam svobodně řádit s barvami, laky a nářadíčkem:-)
Nakolko tiez renovujem a zbieram kde co , už som v štadiu ze sa mi už nič nikde nezmestí. Dalo by niečo vyhodit alebo podarovat ale je mi to ľúto . Čo by som prijala tak určite to drotene kreslo a retro stolík. Prijemnu renováciu. Zita
Taky se hrozím okamžiku, kdy bude i našich 8 místností plných věcí a mě by to asi za komerčním účelem nebavilo. Na křesílko a stolík se taky teda dost těším. Děkuju.
fúúú, tak na toto sa vážne teším 😀
Jee, medvěda jsme měli na bytě taky, skvělej úlovek!