Začíná podzim a já pomalu uklízím kraťasy a sezónní věci do vakuo-pytlů. Na řadu přicházejí zase tepláky. Než z nich děti stihly odrůst, nějakou záhadou se jim na kolenou objevily díry, takže je potřeba je dát ještě trochu dokupy. Minulý rok vymyslela DIY veselé recyklované záplaty.
Sam se po narození začal znova seznamovat s vodou od šestého týdne jeho věku. Chodila jsem s ním do vaničkování v Kenny, pokračovali jsme dalšími kurzy a minulý rok už navštěvoval regulérní přípravku na plavečáku. Od září s MŠ ve třídě předškoláků navštěvují plavecký kurz a začínáme s kurzem plavání „na vážno“. Na jeho plavecké propriety jsem se mu rozhodla ušít batoh – jako překvapení.
Léto je v plném proudu. Jsme s dětma furt někde v terénu na vzduchu. Nestíhám zahrádku, přes okna už není vidět, protože na jarní mytí zatím nezbyl čas. Naše pokojové květiny letos asi budou muset paběrkovat v loňské hlíně. Běhám si kolem slibovaného autorského povlečení a snažím se nezanedbávat blog. V pondělních výtvarných kurzech taky nemám za letošek zase tolik „áček“, jak jsem se bála a jak jsem si na začátku školního roku slibovala.
S Elenčiným třetím rokem už jsem tak trochu nedočkavě očekávala, kdy si přestane ke každé příležitosti přát nové autíčko. Přerod v malou fintilku na sebe nenechal čekat. A já jsem ráda, že jsem jí k narozeninám mohla rozsvítit očka krabicí plnou princeznovských a vílích převleků, které jsem přešila z úlovků po sekáčích.