Nábytek

Renovace retro židle/křesílka

22.3.2020

Jednu dobu jsem byla do renovací a repasů retro nábytku silně zapálená. To bylo na mateřské. Času už není tolik a upřímně ani místa na další kusy nábytku. Občas se ale hecnu, to když se do nějakého kousku vyloženě zamiluju.

Byla to láska na první pohled. Hodilo po mě očko z tranzitu vyklízecí firmy. Sloužilo v nepříliš frekventované zasedací místnosti místní buňky ČSSD. Narvala jsem ho po dohodě se silákama do auta a přivezla si ho domů rovnou ke stolu.

Křesílko jsem vzala přes koupelnu, ale bylo hodně jeté. Ručky ochytané tak, že lak odešel a nohy černé. Textil na sedáku roztrhaný, molitan v něm steřelý na prach. Chvíli v jídelně zevloval a pak jsem se na něj vrhla.

 

Postup při renovaci retro křesílka

Po všech těch zkušenostech s renovacemi jsem došla k závěru, že má-li se brousit do pěkna, neobejde se to bez rozmontování na jednotlivé kusy. Tady ale pozor. Doporučuju v kuse vybrousit, co jde a pak teprve rozšroubovat. Zase jsem na to zapomněla a pak se ty jednotlivé (většinou malé) kusy blbě drží v ruce při broušení. Zejména, když musíte brousit urputně a nemáte si to do čeho upnout.

Broušení

Asi záleží, ale já jsem si odzkoušela, že standartní vrstva laku mi jde dolů dobře brusným papírem č. 120, maximálně 150. Když vezmu hrubší, jde to sice rychleji, ale už zanechá škrábance. Fajnově zabrušuju na finál před lakováním brusným papírem č. 600. Pokud potřebuju použít hrubší sílu na rovné povrchy, omotám si brusný papír kolem dřevěné destičky. Zapomeňte na holej  brusnej papír v ruce, to je morda bez efektu a ramena v háji. Na místa, kde není potřeba tolik síly a na ohýbané dřevo nebo kulatinu používám držák na brusný papír. Stojí pár kaček a při výrobě závěsného křesla CHILLO je to ten nejlepší pomocník. 🙂 Má trochu vypolstrovanou plošku, takže se s ním ty kulatiny fakt dobře brousí.

K broušení starého zažloutlého laku mám jeden postřeh. Jsou místa na renovovaném nábytku, kde je lak neporušený avšak zažloutlý. A naopak místa, která podléhala většímu opotřebení, kde se lak ošoupal a dřevo ušpinilo. Pokud jsou v takto rozdílném stavu jednotlivá místa, dbejte na dobrém osmirkování nejen těch míst, kde jdete na ušpiněném dřevu téměř bez laku až na „morek“, ale i míst s lakem. Nepatrná zbylá vrstvička starého laku totiž bude jinak (méně) pít lak nový a vy se vyhnete rozdílné barvě – mapám – ve výsledku.

Tím naznačuju, že pokud renovujete do nového čirého laku, jde možná o nejnáročnější renovaci, protože pod ten nic neschováte. Narozdíl od barvy, která schová ledasco. Ta vám ale zase neodpustí nerovnosti, které vytáhne.

Lakování nebo ošetření olejem

To je volba. Třeba křesílko ke stolu k nám do „upatlálkova“ jsem raději znovu opět nalakovala. Olejované dřevo by třeba po ataku marmeládou nemuselo dojít původního stavu. Jestli použít lak v lesku, matu nebo polomatu je otázka vašeho vkusu a taky každému kusu nábytku sluší jiný. Já tentokrát použila lesk. Protože jsem natírala jen ve dvou tenkých vrstvách, není ani příliš výrazný.

Na natírání se rozhoduju mezi malým pěnovým válečkem a štětcem. U větších ploch jako jsou skříňky většinou sáhnu po válečku, pokud je lak nebo barva v dostatečně tekuté formě. Nanášení je s ním pěkně rovnoměrné.  Práce se štětcem pro pěkný výsledek vyžaduje aspoň malou praxi a na štětci nešetřím. Prasečí ocásek za pár kaček se na výsledku podepíše.

Polstrování

.. je třešničkou na dortu, kterou mám po vší té zaprášené a smradlavé dřině nejraději. V případě mého křesílka šlo ale o pěknou čistou práci až po zbavení se staré látky a molitanu konzistence staré čokoládové oplatky. To dělejte vždycky raději venku. Je z toho strašnej svinčik.

K  fotce s pomůckami bych ještě ráda dodala, že na podsedák se nedaly použít koně 12 mm, ale jen 6 mm, jinak by prolezly skrz a trčely hroty.

Původního polstrování se zbavte ideálně i s původními hřebíčky (koníky). Ty by vám pak při novém polstrování překážely. U mého křesílka byl molitan tak zkřehlý, že jsem ho musela špachtlí odřít z desky sedáku a zbytky lepidla obrousit. Těžké to nebylo, jen opravdu špinavá práce.

Po očištění položíte podsedák na nový molitan (já zvolila tloušťku 2 cm) a obkreslíte tvar. Vystřihnete.

Na (čistý) stůl jsem si položila potahovku rubem nahoru, na ni položila molitan a přikryla  sedákem.

Pravidlo polstrování první

Potahovou látku přichytáváme do kříže. Stále sem a tam až vyplníme na střídačku všechna místa.

Pravidlo druhé mám takové, že netahám příliš za látku, ale tlakem na molitan zhoupnu kolébkovitě sedák ke kraji, aby se mi o něj zarazil (vidíte na následující fotce zdvižený protější okraj) a teprve pak látku přichytím. Já používám pistoli na koníky, protože na kladívko a hřebíčky bych musela být chobotnice.

Tímto se vyhneme vlnkatému okraji polstru. Samozřejmě takový postup je možný u rovného sedáku, který máte ze židle vytažený. Když jsem polstrovala třeba starožitné křesílko, to byla jiná písnička (kde jsem na to brala energii?!).

Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.

No a teď už jen odstřihnout přebytečnou látku, sešroubovat a hotovo. Doufám, že ho už nikdy nebudu potřebovat rozdělávat, protože závity na šroubech jsou strhané a nové by byly příliš nápadné.

 

Tak šťastnou ruku na bazarech a chuť do práce. Výsledky jsou radost.  <3

Článek jsem psala na začátku února. S dnešními okolnostmi vám přeji hodně zdraví a mentálních sil.

 

 

Může se vám také líbit

4 komentáře

  • Odpovědět Ivana 22.3.2020 at 15:31

    Křeslo jako nové! Znám ten skvělý pocit ze zrenovovaného kousku 🙂 Měj se krásně, Ivana

  • Odpovědět Markéta 22.3.2020 at 17:34

    Ivano, děkuju. Je to až opojný pocit, že?

  • Odpovědět Petra 23.3.2020 at 9:47

    Nádherné křesílko, renovace se moc povedla. Není nad pocit, když je hotovo. Krásný den 🙂

  • Odpovědět Věra 23.3.2020 at 22:35

    Tak tohle opravdu obdivuji. Tolik práce, aby člověk dal starým věcem novou duši. Moc si mi to líbí a fandím vám. Přejí lepší dny. V.

  • Komentujte článek