S Elenčiným třetím rokem už jsem tak trochu nedočkavě očekávala, kdy si přestane ke každé příležitosti přát nové autíčko. Přerod v malou fintilku na sebe nenechal čekat. A já jsem ráda, že jsem jí k narozeninám mohla rozsvítit očka krabicí plnou princeznovských a vílích převleků, které jsem přešila z úlovků po sekáčích.
Před Vánocemi jsem vám popisovala výrobu hřejícího polštářku ze zrní a starého svetru. Bez něj bych asi zimu doma nepřežila. Je to můj každodenní mazel, na kterého je co do zahřátí spoleh. Jenže se tu objevili zlodějíčci, se kterými jsem se o teplý polštářek přetahovala. A tak nezbylo, než vyslyšet prosby mých dětí, abych jim ušila jejich vlastní. Pojala jsem to samozřejmě hravě.
Nestačím se divit, kolik lídí kolem mě nemá rádo Vánoce. Někoho irituje komerční masírka od října všude kolem, někoho zase otravuje vymýšlet dárky pro blízké. A někdo má celé to vánoční pachtění za zbytečné. Chápu, že ve chvíli, kdy vaši příbuzní už mají všechno, co potřebují, je těžké najít něco, čím je obdarovat. Ale milé a funkční dárky přeci nemůžou nikoho zklamat. Zvlášť, když je na nich vidět, že jste si s nimi dali práci. Vždycky se dá něco najít, v dnešní době máme k dispozici internet se záplavou inspirace. Anebo se jen stačí dívat kolem a přes rok naslouchat svým blízkým. Třeba zachytíte malou zmínku o nějakém přání. Já si takové věci si v průběhu roku někam značím, abych na ně do Vánoc nezapomněla.
Taky máte pocit, že ten čas před Vánoci vždycky letí jako šílený? A já mám tolik plánů, úkolů a práce. Slíbila jsem si, že letos jednak zrealizuju všechny namyšlené vánoční dekorace, adventní kalendáře a svícny. Tak uvidíme, kolik toho budu stíhat a kolik si nechám v šuplíku na rok příští, protože toto téma je časově dost omezeno a má svůj deadline, že. Ze šuplíku z minulých Vánoc vám chci ukázat porcelánovou girlandu s vlněným vyšíváním.
Venku nám přituhuje a je potřeba při tom začínajícím vánočním běsnění občas přibrzdit, zalézt si na své oblíbené, pohodlné místečko doma a třeba se do něčeho začíst. Jestli jste ale od přírody zmrzlina jako já, hodil by se i nějaký zdroj tepla. Tak si zkuste ušít polštářek ze svetru, naplněný pšenicí, který se nechá v mikrovlnce ohřát a pak hodiny sálá příjemně vonící teplo.
I přes nedostatek času se občas dostanu k nějakému ladění dekorací v bytě. Ty – pro někoho málo postřehutelné maličkosti, které dělají byt bytem – jsou pro mne důležité. Už proto, že už nějaký ten rok trávím nejvíce času doma s dětmi, dělá mi radost dívat se na pěkné věci. O to víc, když spolu trochu nějak harmonizují, jsou v souladu s mým aktuálním vkusem ( ten se mi v průběhu posledních let tedy dramaticky mění) a ještě víc, když si je mohu vyrobit sama.