Kompletní rekonstrukce chodeb a schodiště

S rekonstrukcí koupelny se svezla i potřeba dát dohromady podlahy a omítky na chodbách od sklepa až po horní patro. Stejně tak zábradlí na schodišti. V přízemí se boural záhadný oblouk a stavěla zeď pro pouzdrové posuvné dveře do koupelny.

Po výmalbě přišel náš Pan truhlář nainstalovat nové obložky původních železných zárubní. Všude se vyměnily dveře za nové. To už ale předbíhám.

Materiál na podlahu

Když jsme dům koupili, byli jsme neotesanými nováčky bez představy a plánu. Na co se z výplat po drobcích přišetřilo, plácalo se bez celkového konceptu. Zpětně to vidím jako chybu, protože jsme občas sáhli po nepraktických materiálech a provedeních. Naštěstí tenkrát nebyly prostředky na žádné zásadní zásahy. K dnešku máme v domě odžito třináct let a za tuto dobu jsme se stihli naladit na zájem o nějaký jednotný styl a udržitelnost.

Trvalo mi více než rok najít tu pravou podlahovou krytinu, ideálně linoucí se od chodeb, přes schodiště až do koupelny. Jakkoliv máme slabost pro kompaktní podlahovou stěrku, pustili jsme ji k vodě. Proti hovořila nejen cena. Ne že by kvalitní dlažba vyšla výrazně levněji, ale v poměru cena/výkon ztrácí u nás plusové body. Hlavně strach z nepěkně provedené práce (ta není u této náročné techniky výjimečná), kluzkost, omezené barevné varianty a taky údržbová praktičnost. Navrch ještě nutnost vylití nového/rovného podkladu na náš starý beton a celková délka doby, kdy nejsou podlahy pochozí.

V protiskluzové velkoformátové dlažbě jsme viděli výhody. Pokládat se mohla za provozu rodiny. Náš šikovný pan obkladač dělal vždycky jen polovinu šířky průchodu a lepil rychleschnoucím lepidlem. S výběrem dezénu jsme sáhli po terrazzu. Přesněji po dlažbě Provenza Alter Ego Avorio od italského výrobce s dekorem teraca. 

Po ročním užívání musím říct, že výběr byl asi tím nejlepším v historii přestaveb našeho domu. Je krásně světlá, takže prozáří i temné části chodeb bez oken, stejně jako naši potemnělou koupelnu. Není na ní nic vidět a krásně se udržuje. 

Zábradlí na schodiště

Akce se zábradlím se stala velmi vtipnou vypointovanou historkou. Původní železné s dřevěnými destičkami, nejspíš po domácku vyrobené v sedmdesátkách, byl strašák našeho domu. Byl to přezdobený paskvil s ošklivými sváry. Staré lakované destičky v něm měly nejspíš materiálově korespondovat s obloženým stropem. Asi rok před rekonstrukcí jsme strhávali lino na patře, dále ze schodů do sklepa a ve sklepě.

Přitom se odřezala většina zábradlí, jen kousek nahoře kvůli bezpečnosti zůstal. Na otevřený a čistý prostor jsme si rychle zvykli. S bezpečností to bylo horší a bylo jasné, že zábradlí musí být.

Když se bazírovalo na zábradlí, moje představa byla dřevěné šprlení. Šak víš, takové ty uzounké hranaté šprušle od stropu až po zem, krásně souměrně jedna vedle druhé, s průzory mezi nimi. Náš dvorní truhlář nás však vyvedl z omylu kvůli výšce stropu. Nereálné. Pak přišel na řadu kovář. Zkoušeli jsme obdobu dřevěné představy, jen v železe. Nereálné. S truhlářem jsme vymýšleli náhradní varianty jako napůl zděné a zbytek plotny lepené překližky. Přepadala mě beznaděj. Pak už mě napadaly jen věci jako napnutá lanka v rámu nebo bavlněné sítě, ale žádná z variant mi do našeho interiéru stylově nezapadala.

Nerozlousknutý problém se zábradlím jsme došťouchali před sebou až do chvíle těsně před pokládkou dlažby a to už nám hořela koudel u zadku. S plnou kapsou štěstí jsem splašila dva šikovné zámečníky a ti během tří dnů svařili podle mé předlohy jednoduché a subtilní zábradlí ne nepodobné základu původního (trochu tenší trubky, které klidně mohly být ještě tenčí). Profi nástřik barvy na zábradlí nebyl možný, protože se svařovalo až na místě. Zábradláři skončili a druhý den se pokládala dlažba. Natírání zábradlí spadlo po dokončení všech stavebních úprav a malování do klína mně.

Natírání zábradlí

S postupem natírání a výběrem vhodných barev jsem si zase nechala poradit u SVK-barvy, tam mě nikdy nezklamou. Objednala jsem základovou barvu na kov a alkalickou svrchní barvu namíchanou podle námi vybraného odstínu.

Vyhnout jsme se chtěli černé a bílé. Pro rozsvícení studených chodeb jsme nakonec vybrali veselou Light peach, která je v našem domě použitá na pár detailech jako na závěsném svítidle do koupelny nebo věšáku na ručníky.

Ošetření zábradlí před nátěrem

Surové železné zábradlí čekalo na nátěr až po všech stavebních úpravách. Vlivem schnutí nivelace, lepidel a výmalby a tím vysoké vzdušné vlhkosti začalo na pár místech chytat povrchovou rez. Tu jsem obrousila jemnými brusnými houbičkami a celé zábradlí na závěr očistila a odmastila Lakovým benzínem.

Základní barva na kov

Když jsem na Instagramu sdílela průběžný stav natírání, trošku jsem vás poškádlila základovou (podklad) barvou, která se dělá v ostře oranžové. A na tu bych ráda zapěla ódy. Nejen, že se s ní pracovalo skvěle a byla malá spotřeba (nakonec jsem spotřebovala jen polovinu jedné plechovky), ale má skvělé antikorozní vlastnosti (používá se i na nátěry prvků pod vodní hladinou) a nemá negativní dopady na životní prostředí. Jde o „suříkovou“ základovku na kov. Dávala jsem dvě vrstvy.

Finální barva na zábradlí

Nechali jsme si poradit univerzální alkydový email v saténovém provedení. Jak už jsem se zmiňovala na předchozích řádcích, vybraný odstín ze vzorníku RAL nám namíchali. Opět jsem vzala pěnový váleček s drobným chloupkem a jela. Jestli si dobře vzpomínám, dávala jsem tři vrstvy, ale je to individuální (základovka versus svrchní barva, metoda natírání, ..).

Nové schodiště se zábradlím

Rok se s rokem sešel a tak se můžeme ohlédnout a zhodnotit výsledek velkých změn po všech stránkách. Jsme nadšení. Jakkoliv jsme si při instalaci zábradlí nebyli jistí, jestli je to „to pravé ořechové“, dnes víme, že je. Zábradlí stylově zapadlo do domu jako prdel na hrnec. Barva zábradlí není příliš výrazná, zároveň ani fádní. Kocháme se a radujeme pokaždé, když jdeme okolo.

Nakonec jsme rádi, že jsme nesáhli po nějaké příliš hamatné či dělící variantě, která by prostor nasekala a vzala mu vzdušnost. I nové obrazové galerii nad schodištěm tohle subtilní zábradlí prospělo.

Potomci zábradlí nešetří a barva statečně bez bebíček odolává.

Uff. Tenhle projekt chodeb a schodiště byl dlouhý, ale výsledný pocit z bydlení je nesrovnatelný.

Video z před sluncem zatemněného schodiště s naší domácí džunglí najdete tady.