Mám pocit, jako by se u nás doma všechny úpravy a změny odehrávaly ve filmu se zpomaleným záběrem. Jo, jsem hrkoš a chci mít všecko rychle, ale občas je to zakletý. Zvlášť změny, který vedou přes stavební úpravy a práci s vrtačkou. 🙂
Aspoň svůj psací kout jsem dotáhla. Stůl je pověšenej už chvilku a na sezení jsem ze sklepa dotáhla hodně surovou židličku ulovenou ze zrušené továrny od ponku. Dřevěný části chtěly přebrus, hlubokej. Maz a špína z výrobního prostředí byla zažraná fest a část této „patiny“ tam i zůstala. Kovovou část jsem nechala v původním stavu. Jenom jsem to dobře vydrhla a odmastila. Na zjemnění dojmu a změkčení sezení vyfasovala židlička králičí kožešinu.
Krásný to je, ale na delší sezení o kompjůtru to není. Kvůli bolesti zad jsem už už chtěla znova vytáhnout jeden z ohyzdných gymnastických míčů, co máme pod postelí. Celá sbírka v ekl barvách je vyrobená z nějaké gumy, která po letech podivně lepí. Než jsem jeden z modelů ale stihla z pod postele vydolovat, zagooglila jsem a zjistila, že sedací míč už nemusí nutně vypadat hrozně.
Já považuju sedací míč VLUV STOV s potahem za převrat v této oblasti. Možná už je na trhu dlouho, ale pro mě je to novinka a nechala jsem se okouzlit. Na designovynabytek.cz jsem ho objednala. Byla to zkouška mojí trpělivosti, protože ve všech těch designových obchodech nebývá všechno skladem, to už známe, ale čekání se vyplatilo. Po třech týdnech dorazil.
Pumpování byla trochu bojovka. Došli jsme se Zdeňou do bodu, kdy jsme byli přesvědčení, že došlo k omylu a poslali nám vnitřní balón v té menší velikosti (na výběr je průměr 65 a 75 cm). Když jsem ale podrobněji pročetla návod, zjistila jsem, že s tímto bodem frustrace se při instalaci počítá. Ujistili nás, ať pumpujeme i přes odpor (i balónu) a pocit, že balón exploduje. Je prý vyrobený z materiálu, u kterého to není možné (ne, nedošlo na scénu z Pelíšků). Když jsme strach překonali, vnitřní balón přesně vyplnil antracitovej potah. Bude dobře udržovatelnej, protože se po vyfouknutí vnitřního balónu nechá sundat a ručně vyprat.
Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.
A další vychytávkou je ucho pro dobrou manipulaci a přitažení při sezení. A taky šev ve tvaru kruhu na spodní (stojné) straně. Díky němu se balón svévolně nekutálí, ale drží místo. Teoreticky, když nemáte děti.
Jestli do něho půjdete, doporučuju tu menší 65 centimetrovou verzi. Já mám tu o deset čísel větší, a i když jsem čára, ke stolu by mi stačil asi ten menší.
Já jdu pokračovat ve focení svých nových výrobků, který bych si moc přála mít tento týden šouplý na eshopu a vám přeju hezkej zbytek toho prvního opravdu jarního týdne.
4 komentářů
Vážená paní TAMARKI. Msím konstatovat, že oba máme zálibu v těch báječných točících se stoličkách. Všechny svoje, co jich mám jsem někde našel vyhozené. Žádnou jsem nekupoval a proto oceňuji i Vaši schopnost renovovat i pravou dílenskou věc. Nicméně na Vaší fotce máte stoličku pouze se třemi stabilizačními výběžky – ráhny. Já mám u všech svých točivých židlí minimálně výběžků čtyři a miluji židle, kde je výběžků – ráhen pět a ještě musí být všechny opatřeny malými kolečky na kloubech. Pak to jsou ty správné židle, ve kterých se nejen otáčím kolem osy, alei pojíždím od počítače ke stolu a ke psacímu stolku, který mám rovněž vytvořený z otáčivé židle na kolečkách. Pokud máte na Vaší stoličce pouze přehozenou kožešinu, pak bych osobně volil nějaký tvrdší polštářek a nebo vytvoření opravdového polustrování. Osobně vím, že na tvrdých dřevěných lavicích nevydržím sedět maximálně něco přes půl hodiny a tedy tu kožešinu co máte na fotce bych musel mít asi čtyřikrát přeloženou, abych se cítil úplně v pohodě. Máte báječné nápady a hodně báječné energie. Přeji mnoho zdaru…
Dobrý den, pane Zdeňku, děkuju za milý komentář. Rozumím Vašemu zalíbení pro tyhle židle. Sama mám v ateliéru na práci jednu právě s kolečky, abych mohla popojíždět pro materiál a pracovat flexibilně. Bohužel olejované parkety u nás doma bych tím úplně odrovnala. Mně tohle sezení na odeslání pár emailů stačí a zadek to taky zvládá i bez polstrování, které by mi k této židličce vůbec nesedělo. 🙂 No a na delší úpravu třeba při úpravě fotek si beru právě ten míč. Mějte hezké jaro. Marki
Prvně, ten míč je SKVĚLÝ. A přesně kvůli tomu hroznému vzhledu, co má TEN standartní ze sportu, jsme jej hned po obou těhotenstvích vnutila odvézt manželovi do firemní kanceláře a místo toho máme obyč. ikea otočné křesílko potažené šedou látkou a ozdobené jedním z tvých polštářů flow (trošku nepohodlné, ale prostě míč ne, jednině, ten co jsi teď sehnala ty..ale cena by mi asi neprošla a chtěl by raději nové křeslo :-)… Oba si deformováni povoláním potrpíme na design a určitou estetičnost a tak nám každý výběr a změna v interiéru trvá pomalu roky „!“. Ať už se jedná o malou poličku, obrázek či židli..rodina si z nás občas dělá legraci, ale pak se u nás cítí skvěle oni i přátelé.. Ta tvá malá pracovna je krásná..už jsem obdivovala koutek i Samíka, co jsi tu před časem zveřejnila.. ten kout musím ukázat mému milému, máme jeho pracovní kout bohužel součástí obýváku a takto rozhodně Marki nevypadá 😀 Zatím máme sklo na nožkách, hory (opravdu hory) papírů, dokumetů, knih + gramofon po mé babi, kopu lp desek pod stolem a už mě to začíná trošku štvát..nehledě na už lozící batole pod ním a ne původní miminko, které nikam nevleze :-). Tohle by se mi líbilo a možná i protějšku. A musím vymyslet něco už na ty desky a „gramec“, zvažuji dřevěné nějaké staré bedýnky na kolečkách, starší kus skříně.. (Desek je čím dál více..a já zatím pouze jen sbírám inspiraci na pinterstu..) No nic, přeji krásné a kreativní dny a užívejte s rodinou jarního sluníčka. Jsem ráda, že opět občas napíšeš na blog. Lu
Milá Lu, já Ti úplně rozumím, jak Tě to musí štvát a taky znám tu rychlost změn. Nemaluj si to u nás na růžovo, víš jak já jsem se načekala? Pffff! 😀 U nás bylo to samé a právě to hromědnění neukrytých věcí nejvíc. Hele, ono všecko nakonec uzraje. Ty bedýnky na kolečkách jsou prima, pokud jsou s víkem. Jednak se do nich nepráší a jsou využitelný i jinak. Navíc se s nima při úklidu dá šibovat, což já třeba oceňuju. Nějaká pěkná retro skříňka taky není špatnej nápad. Záleží, kolik máte místa… Luci, snad to nějak vymyslíte, aby se vám bydlelo zase o něco útulnějc a praktičtějc.
I já jsem ráda, že mi občas napíšeš na blog. Moc. 🙂
Hezké dny.<3