Děti dětský pokoj Malování

seriál: Dětský pokojík, part I.

17.7.2017

Gyd tvrdí, že chuť renovovat ve velkým na mě chodí ve čtvrtletkách. Já si to nemyslím. Vyhlašuju akce tak, jak vidím, že je to zapotřebí. Takže klidně i častějc. Ale pak ho zase nechám zaodpočívat.

Poslední akce parketových podlah v jídelně a obýváku byla náročná, to uznávám. Takže jsme půlrok vydechli a pouštíme se do mnohem příjemnějšího a míň ofenzivního zásahu. Na řadě je pokojíček pro děti.

Poslední proměnu pokoje dětí už tenhle blog zaznamenal, ale oni ty děti tak rychle rostou, jejich potřeby se proměňují a s tím i jejich vlastní představy o tom, jak by to mělo vypadat. Měla jsem to náplánovaný, ale ouha, najednou mi do toho začínají mluvit. Samuel (6) se nechal slyšet, že chce svůj koutek s modrou stěnou se žlutýma a červenýma puntíkama. Tak jedeme formou kompromisu. Odstín modré vybrala maminka a o těch puntících budeme ještě smlouvat. Elenka (4) po vzoru bráchy nadiktovala taky. Růžovou, jak jinak. Do malovny na míchání barev beru na sebe svoje milovaný pudrově růžový boty a nechávám namíchat stejný odstín. S bázní pak ukazuju Elence hotovou pudrově růžovou stěnu. Zbytečný obavy – je nadšená. Beru zpět, že ta holka nemá vkus. Něco jsem do ní přeci jen zasela..

Ale zpět na začátek. Šest vrstev nátěru na stěnách si žádalo jít dolů. Takže jdeme na škrabání.

Poslední malba v pokojíku dlouho nevydržela. Šedá za postelí byla už tak ušmudlaná z těch upocených malých nožek, že se na to koukat nedalo. A přiznám se, že té šedé už mám taky dost. Připomíná mi vlnu počeštělýho skandi stylu, která sem pár let zpátky vtrhla a přerodila se v posedlost přeměnit byt v černo-šedo-bílou výstavku. Všude samej trojúhelníček, poličky ve tvaru domečků, polštářky ve tvaru obláčků. Monochromatický obrázky s měsícem, mrkajícím okem nebo medvídkem. Už aby tenhle diktát byl tentam. Děti chtějí barvy, s citem, ale vesele. A kapku osobitýho stylu. Tečka.

Škrabání stěn

Dva dny. Škrabal Gyd a byl to porod. Vůbec jsem mu to nazáviděla, bylo děsný vedro. Oceňuju jeho gentlemanskej návrh, že tentokrát to zvládne sám. Vrstev bylo fakt dost. Jestli jste ještě neškrabali, mám pro vás pár triků, jak s tím zabojovat.

  1. Škrabat nátěry ze stěn se dají jen za mokra.
  2. Do nízkýho ale širšího škopíku napusťte horkou vodu a přidejte jar na nádobí. Teplá voda líp vsakuje a jar odmastí i ochytaná místa.
  3. Na stěny vodu nanášejte válcem na malování a vodou nešetřete. Po pár minutách voda vsákne a namočte stěnu podruhé.
  4. Nemáčejte všechny stěny. Postupujte po kouscích. Voda rychle vsakuje a stěny rychle schnou, takže byste máčeli zbytečně. Namočte stěny vždy kousek, nechte vsáknout a oškrabejte.

Vrstev bylo fakt dost, takže po oškrabání poloviny bylo potřeba namáčet znova, protože voda nevsákla do vrstev všech. Odkryli jsme prapůvodní nátěr prvních majitelů domu. Sedmdesátky, klasika: tmavě zelená se světlým válečkem. Brrrr.

Penetrace

Po oškrabání je sice možný stěny natřít a hotovo. Jenže obvykle dostanou dost zabrat a jsou samá dírka. Takže než přišli zedníci nahodit novou fajnovou, museli jsme mocně zapenetrovat. Penetrace by měla určitě den schnout, než na stěnu přijde cokoliv dalšího.

Fajnová omítka

Gyd to v ložnici kdysi zkoušel a všechna čest, že se na to dal, je to dřina. Ale od té doby už si na to zveme jenom odborníky. Ti ji během soboty nahodili. Měli jsme v úmyslu hned druhý den zapenetrovat a malovat, ale doporučení od zedníků zní, že by fajnová měla alespoň (venku byl dost hic) 3 dny prosychat, jinak „zkamení“. Tak jsme vyčkali.

Malování

Před malováním na novou omítku je potřeba zase napenetrovat. Není to nutný, ale stěna pak míň saje a není taková spotřeba barvy. Vymalovala jsem na bílo. S dětma jsem se dohodla, že barvy, který si vybraly, budou mít každej jen v rožku u postýlek. Nechala jsem namíchat jak od Samíkovy modré, tak Elenčiny růžové po kile barev. Rožky, který měly být barevný, jsem bílou nezamalovávala. Namíchaný barvy jsou dostatečně krycí a bílej podklad by způsobil jejich flekatění.

Pomocí dlouhé latě jsem udělala tužkou lajny. Podél nich jsem pak nalepila papírovou lepící pásku s novinama a zamalovala okolo nich na bílo. Ty noviny proto, abych si plochu pro barevnej nátěr nezaplácala barvou bílou.

Pak jsem pásku s novinama strhla a po zaschnutí bílé nalepila pásku zase z opačné strany lajny, abych barvama nepřetahovala na bílou. Protože jsem dělala na barevno jen malé části, vzala jsem si na to malej váleček.

Hotovo. Na fotce vypadá, že modrá je flekatá. Není, jakmile barva zaschla, je dokonalá. U čerstvě namíchané barvy podle vzorkovníku máte jistotu, že je barva z míchacího stroje perfektní a neflekatí. Pokud se vám teda nesmíchá s podkladem. To v mým případě nehrozilo, protože jsem natírala na novou fajnovou. Ale pokud natíráte na jiný, už barevný podklad, musí být dobře zapenetrovaný.

Elenčin růžový trojúhelník je z jedné strany neohraničený, protože na tuto stranu přijde tapeta. Navymýšlela si kde-co, nakonec jsme spolu našly průsečík v krásné tapetě s ptáčkama od britské značky Sanderson. Teď čekám, až dorazí.

Nerada nechávám nahlídnout na polotovar, ale teď je to nutný.  Takže takovej je mezistav.

A víte co? Mám hroznou radost, že jsem dětem vyhověla v jejich přáních. Už teď jim svítí oči a to nemají představu, jak to celé dopadne.

Nejsem žádná bytová designérka, ale snažím se to tak nějak pojmout tématicky. Navazuju na ten náš krásnej výhled z okna na lesy, kopec a pole a bude to celé v duchu lesním. Zajedlo se mi hamatnýho dětskýho nábytku a koupili jsme v IKEA subtilní postele ze dřeva v přírodním provedení. Zítra jedu k mýmu osobnímu truhlářovi s nákresem psacího stolu pro toho mýho zářijovýho školáka. Vyrobila jsem dětem lampičky na čtení nad postýlky, Samíkovi objednala mini tapetu lesního zvířete, vyrobila keramický doplňky na stěny i psací stolky. Ve sklepě čeká jeden retro stoleček na renovaci a ještě spoustu jiných překvapení, včetně dětské verze závěsnýho houpacího křesla CHILLO. Děti máme na týden z domu, takže s tím pohnu a všechno vám to sem nahrnu, postupně. Buďte ve střehu, inspirace je na cestě.

Pro dnešek ale stačilo. Snad už jen:

Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.

NECHCI: si dělat všechno po svým

CHCI: naslouchat přáním mých nejbližších

A teď už dobrou, zítra je taky den…

Může se vám také líbit

15 komentářů

  • Odpovědět Marcela - Nordic Passion 17.7.2017 at 8:21

    Drzim pesti a tesim se na vysledek. M.

  • Odpovědět Martina 17.7.2017 at 10:50

    Jj,strhávání tapet a škrabání zdí byla fakt lahůdka. Ani jsem netušila,kolik barev už jsme na zdích měli???

  • Odpovědět Martina 17.7.2017 at 11:02

    Jo,a děti chtějí barvy. Už se mi z toho šedobíločerného ježí vlasy. Co je to za debilní módu fakt nevím. ??

    • Odpovědět TAMARKI 17.7.2017 at 11:09

      Až takhle jsem to neměla odvahu napsat, ale mám to stejně. Pokojíčky a byty obecně jako přes kopírák. Dokonce jsem viděla už i tu domečkovou postel pro děti jako pelech pro velkého psa + polštářky v provedení černobílý trojúhelníčky. Jako obskurnost sleduju i skupinu na FB, která si říká Skandinávský styl bydlení. Bavím se, jsem hrozná. ?

  • Odpovědět Martina 17.7.2017 at 11:21

    Chudák pes???. Já to nějak radikálně neodsuzuju,ať si má každý doma co chce. Ale nacpat dětem do pokoje šedobíločerno a ještě ho i do toho oblíkat mi už přijde úchylný. Sorry jako????

  • Odpovědět Petra 18.7.2017 at 10:19

    Mluvíte mi z duše. Sice se mi líbí moderní a čisté interiéry, ale už mám pocit, že ty, které se drží té černo-bílé kombinace ve „skandinávském stylu“ začínají být nuda (často podobné doplňky) a dětské pokojíčky jsou pak pomalu jeden jak druhý. I když to i chápu, ono pracovat s barvami a umět vše sladit je už složitější.

  • Odpovědět Veronika 18.7.2017 at 11:35

    Marketo, super clanek. Presne jste vystihla mor dnesnich dni – popravde receno, esteticky dobry, ale ceho je moc, toho je prilis! Unifikovane pokojíčky. Cesky skandi. Super termin. Navíc se tim všichni chlubi na blozich, všechno stejny! Takze diky za trefny clanek, at se dilo podari, my mame v pokojiku zlute velepuntiky:-)

    • Odpovědět TAMARKI 18.7.2017 at 11:59

      Barvičky rozhodně, ale ať se nám z toho netočí všem hlava. ?

  • Odpovědět Blanka 27.7.2017 at 10:16

    moc sa teším na výsledok 🙂

    • Odpovědět TAMARKI 27.7.2017 at 13:18

      Blani, zdravím a přeju pěkné dny s vaším potomkem. 🙂

  • Odpovědět Andrea 27.7.2017 at 12:43

    Uzasna a tesim se na finale

    • Odpovědět TAMARKI 27.7.2017 at 13:17

      Andrejko, je skoro hotovo. Už jen pár drobností..

  • Odpovědět Lucie 1.8.2017 at 20:48

    Nádhera – ty oškrábané stěny. Já bych to tak nechala, hrozně se mi to líbí 🙂

    • Odpovědět TAMARKI 1.8.2017 at 22:07

      Lucko, v pokojíčku bych se tím asi nezavděčila, ale než jsem nahodila na zeď v ložnici beton, tak jsem chtěla nechat oškrábanou jednu stěnu, resp. její část za postelí a u Gyda se to taky nepotkalo se souhlasem. Ale to už je pár let zpátky. Dneska už je to zase trend a na ty se lépe slyší. 🙂

    Komentujte článek