Těšení to bylo velké. Už třetím rokem jsem se na Designblok chystala. Letos se to jako naschvál potkalo s vyvrcholením naší slavné rekonstrukce podlah v obýváku a jídelně, takže jsem měla asi říct, že povinnosti doma jsou důležitější, a že rodinu nenechám napospas staveništi. Jenže moje horší já si DB letos prostě odepřít nechtělo.
Ubytko jsem měla zarezervované na celý víkend. Á propós bylo hned naproti výstavišti na Rooseveltově koleji, která je bezvadně zrekonstruovaná a kromě bezvadné ceny tam byl i klid. Jenže jsem netušila, že mě dostihne střevní chřipka právě v tu nejnevhodnější chvíli. Vždyť jsem jí navzdory zvracení a průjmům svých dětí odolávala skoro celý týden!
Sotva jsem v sobotu zvládla projít všechny části Designbloku. Měla jsem v plánu omrknout i některé módní přehlídky a přednášky. No nic, samozřejmě. Po sobotní krátké návštěvě Veletržního paláce se zimnicí jsem se už viděla na posteli na ubikaci a v neděli ráno prchala domů.
Co mě trochu mrzelo, bylo všudypřítomné Nespresso. K sypmatiím k němu mě nestrhla ani povedená instalace pánů Jana Plecháče a Henryho Wielguse. Znáte snad více neekologickou značku kávy, než je Nespresso? Apelujeme na uvědomělé eko chování a pak Nespresso? Mít za měsíc plnou popelnici plastových (hliníkových) krabiček jen kvůli své poobědové kávičce, dodává na věrohodnosti naší lásce k planetě. Mně by se líbila varianta kávových stánků v režii třeba lokálních kaváren, kde by se mohli předvést jak s přípravou kávy, tak se svými dezerty k ní. Na druhou stranu, co já o organizaci DB vím, že.
Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.
Z toho, co jsem zvládla prohlédnout, vám tady postnu pár fotek. Tématem byl sport, v jehož duchu byla naaranžována i střední hala tzv. Designérie – krajina zážitků. Z té fotky nemám, byla toho plná média a sociální sítě, takže jste tam všichni vlastně byli. Doufala jsem, že se zhoupnu na jedné z monstrózních houpaček, ale žádné z dětí mě ani na chvíli nechtělo pustit. Tak snad se mi příští rok na Designbloku víc zadaří a teď už ty slibované fotky.
Jestli jste z mého úvodu měli pocit, že jsem celkově z Designbloku byla zklamaná, tak to ani náhodou. Je se mi to v pozdním odpoledni doslova tak trochu podělalo…
Příští rok vyrazím zase. Potkáme se, holky?! 🙂
13 komentářů
Tak to je nemile, ze prave v tyto dny jsi omarodila, ale byla jsi tam!!! Ja chtela vloni, nic, letos, nic, tak snad za rok:-). M.
Marci, příští rok to napravíme a mohly bychom se tam v grupě potkat a nahlédnout si konečně do živých tváří. 🙂
Já jsem nebyla, stejně jako loni a předloni jsem šla jen kvůli Grandhotelu Evropa, to stálo za to, nějak mě odrazují ty davy a mám takové rozporuplné pocity z účasti korporací, chápu, mají z nich velké peníze… aspoň tu cenu si mohly odpustit, půl tuny kávy, taková škoda, kamarád to spočítal, že na tolik kávy by museli vysypat 100 000 těch svých kapslí… achjo
Leni, přesně ten samý pocit jsem u té instalace s kávou měla. To bylo prapodivný gesto. Myšlenka krásná, ale nemusela to být opravdová káva. A ty korporace – měla jsem cukání napsat do článku i ty úlety například s Tescomou, ale já potom nechci číst ty hejty v komentářích. To pak mám nápinky skončit s blogováním. 🙂
Teda představa, že se budu muset na vlastním blogu cenzurovat kvůli nenávistným komentářům to je noční můra! Mě příjde šílený už nad tím dopředu vůbec přemýšlet…
A ta nespressová ekologie, to mi příjde jen na zacpání pusy ekologům, aby se prostě neřeklo… jako když HM sbírá použitý oblečení a dál šije z toho z čeho šije a v šílenejch podmínkách, ale zlepšuje se to, abych nebyla jen negativní, aspoň v tý naší pražský bublině
Marki, také souhlasím. Nespresso byl letos vážně úlet, ještě navíc získali za expozici cenu. Někde jsem četla o 500 kilech kávy – no, absolutní dehonestace celého kávového procesu, to si mohli dva čeští designéři odpustit. Rozepsala jsem se o tom taky celkem dost, protože jsem googlila ostošest.
Marki, jen k tomu Nespressu, byla jsem na několika jejich akcích a právě se hodně dmuli, jak jsou ekologičtí. Já jsem to dříve viděla trochu jako Ty, ale opravdu na udržitelnost myslí velmi. Kapsle jsou z recyklovatelného hliníku, který by svědomití uživatelé měli chodit vracet do jejich butiků. Není to plast a tudíž by z toho neměl být zbytečný odpad. Jen je otázka, kdo je chodí takto vracet a recyklovat. A navíc dělají celkem další záslužné věci, například platí zemědělcům penzi, což jiné korporace nezajímá a opravdu o své „lidi“ pečují. To by snad takto veřejně nekecali. Měla jsem z nich dobrý pocit. Jen chci podotknout, že s nimi nějak nespolupracuji, jen jsem byla na některých prezentacích…
Alice, už jsem psala na FB, že nejsem přesvědčená o tom, že by se většina toho materiálu vrátila do recyklace. Dnes se navíc o podmínky zemědělců a původ „svých bobů“ stará a zajímá čím dál tím více značek. Mně se prostě zdá takové množství obalu na jeden šálek kávy PŘÍLIŠ. O tom, že má Nespresso krásně propracovaný marketing není pochyb, ale to, co je na první pohled zřejmé se schovat nedá…
Přesně tak 6g a 3g – káva vs obal. Navíc ta restrikce a diktát vůči blogerkám, o níž jsem taky měla možnost slyšet…
A Marki, samozřejmě krásné fotky 🙂 Čekám nějakou ve schránce…
Krásné fotky, to bych nenafotila ani při plném zdraví. .:-) Kávu nepiji, ale když to tady čtu, tak napíšu, že jsem ráda, že aspoň kapka v moři je recyklovaná mou kamarádkou, která tyto kapsle všude shání a vyrábí z toho šperky nebo bižutérii nebo jak to nazvat. 🙂 Ale myslím, že by to šlo i bez toho. 🙂
taky jsem se chystala tam chystala, ale dala jsem přednost volnému vstupu do Národní galerie
Jejda, galerie měla den otevřených dveří? Všechno se stíhat nedá. tak třeba příští rok…