Jupí, jupí! Uplynula spousta času od chvíle, kdy jsem se rozhodla pro výrobu autorského ložního povlečení. Svůj záměr a sen v jednom jsem dotáhla do zdárného konce.
Jestli jste pravidelnými čtenáři mého blogu, víte, že doma dotahuju postupně naši ložnici k vysněnému útulnému místu ke spánku.
Přesto, že chybí ještě nějaké drobnosti, které mi stále leží v hlavě a čekájí, až si urvou trochu místa v mém volném čase, to zásadní už hotové je. Takže vám to teď naservíruju „odpodlahy“. A to doslova.
Pokojových květin, kaktusů a sukulentů nám v bytě geometrickou řadou přibývá. Nejen proto, že teď vcelku často propadám jejich impulsivnímu nakupování (láska na první pohled s každým druhým kaktusem), ale samozřejmě a hlavně proto, že pomalu rekonstruuju v našem domě jeden pokoj za druhým. A nedílnou součástí útulného pokoje jsou prostě rostliny, to je jasné.
Je to už zase nějaký ten pátek, co jsem mezi jinými propadla weavingu, neboli tkaní. Takový malý tkaný kobereček na stěně totiž umí nadělat spoustu parády a vpustit útulno do bytu. Já na něj navíc použila zbytky vln. Zdědila jsem je po babičce, která se mi ve vzpomínkách stále vrací ve vlastnoručně pleteném svetříku.
Při brouzdání po obrázkových sociálních sítích (my postižení víme) čím dál častěji narážím na fotky atraktivních interiérů, kde se objevují velké papírové pytle. Kromě toho, že pěkně vypadají, jsou praktické. Slouží třeba k úschově hraček, peřin pro návštěvy, či jiných věcí. Často ho vídám i jako koš na špinavé prádlo „špiňák“ v koupelnách.
Dnes jeden superkrátký post. Má letošní posedlost geometrií graduje. V noci jsem sem si zavystřihovala, polepila, zanavlékala a ejhle, na světě jsou krásné papírové ozdoby k zavěšení, v ještě krásnějších tlumených pastelových barvách. Já je použila jako součást vánoční výzdoby, umím si je však představit i zavěšené nad dětskou postýlkou, kdybych nějaké to malé děťátko ještě měla (kvůli tomu se ale do třetího potomka pouštět nebudeme). Na nějaké oslavě by jim to ve formě girlandy taky určitě slušelo, co říkáte?
Druhá adventní neděle za námi. Adventní kalendář jsme s dětmi vyrobili, dekoraci v podobě sněhové girlandy čekala na vytažení ze šuplíku, protože jsem si ji vyrobila v průběhu roku. Letos zatím nemám adventní věnec, zato jsem si udělala adventní svícen. Vánočně dodekorovaný může sloužit o svátcích, během roku pak jako svícen klasický. A protože kůže je dlouhodobě jeden z mých oblíbených materiálů, tak jsem ji použila na výrobu.