Dětí kamarádek kolem mě přibývá. I jim Ježíšek musí něco naježit od tetky tvořilky. Takže když už jsem byla v tom vyšívání, vystřihla jsem si levandulového plyšáka, který před spaním provoní jednu dětskou postýlku.
Žádné složitosti jsem tentokrát nevymýšlela. Zabrouzdala jsem na Pinterestu a nadchl mě tento lev. Žádný náročný střih jsem nevymýšlela.
Na plyšáka jsem potřebovala
- kousek šedé teplákoviny s vyšší gramáží
- zbytek růžové vlny
- duté vlákno na vycpání plyšáka
- kousíček hnědé látky na nos
- bavlnky na vyšívání
- malý pytlík s květy levandule
Sešila jsem tělo po obvodu a nechala otvor na vycpání. Nejprve jsem dutým vláknem vycpala nohy, pak jsem do středu břicha vložila pytlík s levandulí. Těch mám z léta navyráběno dost, psala jsem vám článek, kde všude se dají využít. Zbytek těla jsem dovycpala zase dutým vláknem.
Z pruhu látky jsem ušila ocas. Do jednoho konce jsem vložila namotaný kousek stejné vlny, kterou použiju i na hřívu.
Ocas jsem přišila k tělu v místě, kde jsem zašívala otvor po vycpání.
Na přední díl hlavy jsem – ještě před sešitím se zadní částí – našila nos. Pak jsem si přes tři prsty namotala dostatek vlny a rozstříhla na asi 10 cm dlouhé kousky. Ty jsem přišila po obvodu zadního dílu hlavy.
Kousky vlny jsem ohnula druhým koncem zase zpět tak, aby trčely ze švu ven a uvnitř zůstaly smyčky o délce asi 2 cm. Po obvodu zadní části hlavy jsem přišpendlila část přední a sešila dohromady. Zase nechte kus nedošitý, abyste mohli vycpat.
Převrátila jsem a vycpala.
Se spojením obou částí jsem si hlavu nelámala a přišila je k sobě velkým knoflíkem ze zadní strany. Abych nezapomněla, prošila jsem ještě část těla a tím vymezila přední tlapy.
Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.
No a třešničkou na dortu je výšívání a dodekorování. Na to jsem si uvařila kávu, nahřála si svůj hřející polštářek na studený nohy a přenesla se 27 let zpátky, kdy mě mamča brávala s sebou na Kulturák do spolku žen, které se věnovaly ručním pracem. Poslouchala jsem jejich příběhy a učila se od nich vyšívat, háčkovat a plést. Hotovo.
Není dokonalý, ale snad ho malý Tobík vezme na milost a zavoní mu.
Obdarováváte občas své blízké taky něčím, co jste sami vytvořili nebo jsem v tomhle poslední žijící dinosaurus?












26 komentářů
Je moc pekny:-). M.
Díky, Marci.
Fešák, obdarovanému prtěri se bude libit. P
Pavlo, díky.
Krasne…dlouhe vecery resim podobne;)
Jano, já se přiznám, že někdy jsem tak vyšťavená, že se mi ani dojít pro hrnek s čajem nechce…
Moc roztomilý lvíček 🙂 Určitě udělá velkou radost. A opět skvělá recyklace!
Peťule, a jak vooooní.
Je krásný!! Určitě se bude líbit. L.
Luci, děkuju. Je pro kluka, tak nevím, jestli jsem s tou růžovou hřívou nepřestřelila. 🙂
Pěkné, moc pěkné, zase mám depku, že stíháš tvořit i pro děti kamarádek…A navíc tak krásně! Dinosaurus nejsi, přírodní úkaz určitě:-) Já taky tvořím dárečky, už od mala, nejdřív jsem v ruce šila chňapky a jehelníčky, teď už občas spíchnu i něco většího. Letos mám v plánu batůžek, ale nevím, nevím, možná to bude až červnový narozeninový dárek:-)
Ivanko, depku bys dostala pořádnou teprve po tom, co bys viděla moje okna a prach ve kuchyňských skříňkách po té naší slavné rekonstrukci. A jestli má být batůžek až červnový dárek, tak to je načase začít. Já si vždycky slibuju, že dárky na Vánoce budu dělat celej rok průběžně a víš jak. No nic, pak to honím pár dní před svátky. Chjo.
Ten je nádherný. Originální hračka v krásných barvách.
Růžová s šedou je úplně lví kombinace.
Uzasny napad! A moc se povedl, určitě se bude líbit. Az najdu chvilku, určitě to zkusím.
Dekuju za inspiraci ??
Petro, pošlete mi foto, jestli to dopadne. Děkuju.
Uáááá……:-)
Moc krásný!
No vida, a já mu zpočátku vůbec nevěřila.
Ten je naprosto úžasný! Kéž bych byla dítě tvé kamarádky :D. No nic, Ježíšek mi donese stroj, tak zkusím něco „spíchnout“ pro to naše čtyřnohé bejby a hlavně pro sebe :D. T
Novej stroj, panečku, to bude radosti. Tak ať ho pěkně pokřtíš, Terezo.
Najlepsia je ta chlpata hrud 🙂
Hříva hřívová, Lubko. 😀 Díky.
Je krásný 😉
Hani, díky.
Jé, ten je boží! 🙂 A jestli k tomu ještě hezky voní – no teda.
A udělal radost, tak to je nejvíc.