Slabší povahy nechť tento článek vynechají. Fotky v něm totiž obsahují pobuřující symboly. Hodně symbolů. 🙂
Na ten můj splín z toho, že se věci kolem mé kolekce ložního povlečení komplikují kvůli dodavateli materiálu, jsem si unikla k milé činnosti. Psali jste si o kožené stínítko na lampu, které jsem si vyráběla v jednom z předešlých článků. Já zrovinka ukořistila krásné kůže a tak jsem vám vyrobila hnedle 3 kusy.
Jestli jste pravidelnými čtenáři mého blogu, víte, že doma dotahuju postupně naši ložnici k vysněnému útulnému místu ke spánku.
Přesto, že chybí ještě nějaké drobnosti, které mi stále leží v hlavě a čekájí, až si urvou trochu místa v mém volném čase, to zásadní už hotové je. Takže vám to teď naservíruju „odpodlahy“. A to doslova.
Nic nového pod sluncem. Pravidelným čtenářům mého blogu jasně vyplývá, že jsem vetešnice. Teda ne, že by to byla úplně diagnóza, ale mám ráda v interiéru míchání stylů, takže sem-tam retro kouskem vezmu za vděk. Navíc máme obrovský dům, takže i když všechny kousky do interiéru umístím, pořád není přeplácáno. Dneska se s vámi podělím o své stařší či mladší úlovky v původním stavu, na kterých se aktuálně pracuje a už brzy se v jednotlivých článcích podělím o postup jejich renovace.
