Dnes tleská ta čistě ženská a parádivá ženská ve mně, protože vám můžu konečně představit moji nejoblíbenější šperkařku.
Tohoto tématu jsem už roky plná. Někdy mám až pocit, že bych to chtěla vykřičet do celého světa, což teda samozřejmě není v mé moci. Jde o květinový byznys v Keni, který má za následek smrt obrovského množství lidí. A jedná se přesně o ty růže, kolem kterých všichni chodíme v těch Lídlech, Albertech a jiných supermarketech a nedejbože je kupujeme. Já je včera dostala v Albertu k nákupu nad tisíc. Chcete vědět víc?
Dnešní článek nebude ani tak praktický, jak pocitový. Přes svátky jsem se náhle odmlčela, vím. Na ty letošní jsem se těšila extra moc, protože jsme se se Zdendou dohodli, že si opravdově odpočineme od našich počítačů a budeme prostě spolu. Taky proto, že tyto svátky jsou mé poslední na mé poslední mateřské dovolené. 🙂 Měla jsem plán, že si den před Štědrým dnem uvařím celou večeři a v ten “posvátný” den se budeme už jen dívat na pohádky, jíst cukroví a vnímat se navzájem. Všechny tyto plány se nám podařilo uskutečnit.