Inspirace

Jak jsem kulišácky vyřešila žaluzie a tipy proti rosení oken

1.2.2017

Nový podlahy máme hotový, takže s ohledem na zruinovaný rodinný rozpočet ladím po krůčcích zbytek. Nejde všechno hned. No tak improvizuju.

Když ve velkým vrtnete do obytných místností a začnete zgruntu u podlah, pak pěkně nanovo vymalujete, strašně se namlsáte. S novým, čistým a prázdným prostorem roste hlad po dalším zlepšování. Najdednou se ty celkem nově natřený topeňový trubky zdají oproti nové výmalbě nažloutlý, takže natřete znova celý topení. Jenže pak vám na sněhobílých stěnách začnou vadit ty přestárlý vypínače. Stejně tak je to i s původním modelem dveří, který do představ o zrekonstruovaným prostoru prostě nezapadají. S jídlem roste chuť. Znáte to taky?

No rozjíždět se nelze. Minulý podzim nás zruinovala přípojka s pitnou vodou do domu. Můžu vám říct, že 7 let nakupování pitné vody v PET lahvích na každý čaj, na polévku i vaření těstovin, to vám pěkně zkomplikuje život. Takový ty situace, kdy jsem musela narychlo na místní benzínku pro neperlivku, abych dětem mohla udělat kojenecký mlíko, nebyly výjimečný. Měli jsme jen studniční vodu, která bohužel pitná nebyla kvůli velké kontaminaci dusičnany. Bydlíme u pole na konci města, kde je sice krásně, ale traktory v oblaku chemikálií rejdují kolem domu minimálně 3krát do roka.

Co obnášelo zařízení přípojky s připojením na řad 110 metrů vzdálený (z toho víc jak polovina pod cizím pozemkem) je zbytečné popisovat. Ale ta euforie, když si doma po sedmi letech napustíte vodu z kohoutku do skleničky na přípitek. Wau! Pitná voda je luxus, který jde snadno přehlédnout.

Interiérové horizontální žaluzie

Kvůli vyčerpání s přípojkou jde ladění interiéru pomaleji. Co mě ale v novém prostoru s bílými okny a stěnami iritovalo, byly tmavě hnědé metalické žaluzky po původních majitelích. Náš dům je fantasticky orientovaný, protože na severní stranu není jediný otvor do domu. Za celý den k nám sluníčko intenzivně nakukuje ze všech zbylých stran. Jsem teplomil, ale 3 měsíce v roce v domě neklesá teplota pod 30 stupňů. Na tom mají svoji zásluhu i tmavé žaluzie. Navíc se mi taaaaak nelíbí.

Jak jsem to kulišácky vymyslela

Z nepochopitelných důvodů dali předchozí majitelé do druhého patra žaluzie bílé. Když jsem před svátky bědovala nad hnědýma žaluziema v prvním patře, současně Gyd bědoval nad stavem naší pokladničky „Na zútulňování“. Namísto nákladné výměny žaluzií za nové, jsem vymyslela jejich prohození mezi patry. Přišel pan odborník za na žaluzky a za pár korun nám do patra, kde trávíme nejvíce času, přesunul ty bílé a do patra druhého namontoval ty hnědé.

Vím, není to řešení navěky, ale výdaj se posune až na chvíli, kdy žaluzie definitivně doslouží. Jenže my máme hrad, ne dům, takže si umíte představit, o jakém objemu žaluzek se tu bavíme. S klidným srdcem můžu říct, že s jedenadvaceti okny v domě (včetně skleněných dveří) se cítím být odborníkem na jejich mytí.

Okna se teď v zimě děsně rosí

Když ráno vstáváme, jsou všechna okna orosená. Každé teda s jinou intenzitou. Tam, kde máme zatažené žaluzie celou noc mnohonásobně víc.

Jenže já na záclony ani závěsy nehraju, takže večer spouštíme. Je to dost opruz takový množství žaluzek zatahovat a ráno oddělat. Pro ty z nás, co máme oken požehnaně, jsem našla na Labona.cz perfektní vychytávku: tzv. solární žaluzie. Ty přes den nakupí energii a za její pomoci se pak bez elektrického pohonu na cuplík (přímo na nich nebo na dálkovém ovládání) samy vytáhnou nebo spustí. Tak na to bych si zvykla a při dalším pořizování o nich vážně popřemýšlím, protože zase tak nedostupné nejsou.

Pokud máte množství oken podobné tomu našemu, asi oceníte dobrou cenu kvalitních žaluzií. Do té se promítá hlavně jejich instalace, která u nových modelů není nijak náročná. Takže jestli jste šikovní jako já 😀 nebo máte zručného partnera, můžete pořídit se značnou úsporou, pokud si sami nainstalujete.

Ne, nejsem líná, jen si představte hektickou ranní přípravu do práce a vypravení dvou malých dětí. A to vytahování žaluzek a utírání oken je fakt celkem proces.

Jak zmírnit rosení oken

Nejzásadnější je větrání. Nesnáším to, ale je to nutný. Každá osoba v bytě vydá za den až 3 litry vody do ovzduší. Aby bylo větrání teď v zimě efektivní, má se větrat krátce, ale intenzivně. Takže se nebojte rychlého průvanu. Stěny ani podlaha, které teplo nakumulovaly, ho nestihnou tak rychle vydat. Takže se hned po zavření vrátí původní teplota. Pocitově možná vyšší, protože vlhkost v ovzduší má za následek pocit chladu. Takže větrání, žádná novinka.

Rosení oken výrazně snižuje dobrá cirkulace teplého vzduchu kolem oken. Tu můžeme pokazit například dlouhou záclonou, zmíněnými zataženými žaluziemi nebo třeba velkými předměty postavenými na okně (parapetu). Třeba truhlíky s pokojovkami.

Vadí i široký parapet přesahující přes topení. Rosení výrazně zhorší i například nábytek postavený pod oknem (zejména u podlahového vytápění).

Udržování oken bez plísní

Při teplotách, jaký letošní zimu venku panují, se rosení asi úplně nevyhnu. Zmírním, ale vážně nevyhnu. Máme starší model plastových oken s dvojsklem. Naštěstí jde o rosení z vnější části vnitřního skla. Rosení uvnitř dvojskla by byl problém velký. Znamenalo by to, že rám okna je poškozený, netěsní a mezi skla se dostal vzduch. To je pak buď na výměnu oken nebo přinejmenším skel.

To minimální množství vody, co se v dolní části skel tvoří pak po čase má tendence chytat plísně. Hlavně u té těsnící gumky, ve spárách a v rožcích. Tam to ani hadrou, ani kartáčem nevyčistíte. Takže jsem si na to našla vychytávku v podobě mých dosloužilých nejjemnějších zubních kartáčků Curaprox. Občas tyto části nastříkám Savem proti plísním a vyšmejdím tím kartáčkem. Docela dlouho to pak vydrží i přes neustálou vlhkost bez počátečních plísní.

Naštěstí zima není věčná. Včera odpoledne nám tady na té naší plochaté (říká Elenka) Hané napadl konečně sníh. Dobře 35 cenťáků. Celá rodina jsme v euforce běhali kolem domu a odklízeli dlouho do tmy. Z toho mocnýho chumelení jsme s Gydem měli minimálně stejnou radost jako děti. Ty na dvě hodiny zapomněly na svědění v očích ze zánětu spojivek, který přinesly zase ze školky. To nošení nemocí je nekonečný. Ale jsem vděčná. Jak za pitnou vodu z kohoutku, tak tu zmrzlou z nebe.

Tak já se loučím. Zítra jdu s prckama sáňkovat a pustím ven další článek o naší sbírce umění na stěnách. Bude kochačka. Tak hezké dny na sněhu!

Může se vám také líbit

6 komentářů

  • Odpovědět Dana 1.2.2017 at 15:35

    Rosící okna, to je fakt opruz. Já proti plísni používám jednorázové čistící utěrky Sanytol, občas po utření do sucha přejedu ještě utěrkou a zatím se velmi osvědčilo . Já se totiž na tu těsnící gumu bojím Savo použít, jinak jsem tvor „savový“.
    Hezký den všem bojovnicím s rosením:-)))

  • Odpovědět Alena Vyskočilová 1.2.2017 at 18:16

    Tak, to máme potom zlatý tehlo-drevodom, ktorý dýcha, s drevenými veľkými oknami bez rosenia, bez záclon, zatiaľ mám závesy….
    Okná a dvere nám ale pekne doškrabali pes a mačka!
    Vodu máme zo studne dobrú, ale aj dedinský vodovod:-)
    Po troškách tiež riešim, budujem, dolaďujem….Vy ste veľká šikulka a fakt štýlová!

  • Odpovědět Mirka 1.2.2017 at 21:18

    Roseni oken je moje nocni mura. Mame drevena okna a bohuzel v zime nachazim kvuli roseni plesniva mista. Vetram, utiram, ale je to boj s vetrnymi mlyny. Obcas si rikam, ze by snad plastovky byly lepsi, plisen by se „jen“ setrela.

  • Odpovědět Barbora Červenková 5.2.2017 at 18:28

    soucítím, orosená okna dokážou potrápit 🙁 My je také každé ráno otíráme a pomáhají nám naše dvě kočky, které ráno oros olizují 😀

    • Odpovědět TAMARKI 5.2.2017 at 20:14

      Báro, tak to slyším prvně. My čičiny nemáme, ale je možné, že čtenáři tuto radu ocení. 🙂

  • Odpovědět Nikol 14.8.2017 at 23:45

    Ahoj, my sme mali tiež rosenie okien až do polovice okien, stekala voda na parapety mysleli sme si, že nie je zateplený dom a vlhli nám steny a plesniveli, takže je to tou vlhkosťou . 100x denne sme to utierali mokré okná, manžel aj zisťoval nejaké info ale k ničomu sme sa nedopátrali. Až keď zateplili dom a nám to robilo stále a manžel išiel do jednej predajne s oknami, kde mu povedali, že medzi tými sklami je nejaký plyn, ktorý nám unikol (bol to byt ktorý sme kúpili, že s novými oknami) Vymenili sme okná a v ten moment sa náš problém vyriešil, len bola škoda, že sme takto žili 6 rokov :o))

  • Komentujte článek