zahrada

Seriál ZAHRADNÍ MODŘÍNOVÁ TERASA: návrh, demolice a příprava

1.8.2019

Původně jsme chtěli udělat na zahradě jen pár menších změn, ale konkrétní představu jsme neměli ani jeden. Nakonec jsme se spontánně rozhodli letos odložit přestavbu koupelny, protože se zrodil nápad kompletní úpravy zahrady. Ale řeknu vám, zahrada je věda…

Máme zahradu zhruba o rozloze asi 600 m2. To je velikost přesně pro nás. Ani žádná nudle, ani zbytečné lány. Jen těžko bychom si na ně s Gydem hledali čas. Je to prostor, kam se bez problémů vleze několik ovocných stromků, úrodné políčko pro hobby zahrádkářku, posezení u ohniště, venkovní posezení na víkendové obědy, dětská houpačka, trampolína, pískoviště, prostor pro nenáročné malé fotbalisty a odpočinková zóna. Je to vlastně zahrada velkorysá, ale při koupi domu před deseti lety byla zanedbaná. O tom, kolik podivných betonových a cihlových staveb jsme museli zlikvidovat se ani zmiňovat nebudu. Býval na ni smutný pohled. Spíš než zahrada to byl technický dvůr. Udělali jsme za tu dobu spoustu práce, ale dodnes to pěkná zahrada nebyla z prostého důvodu. Všechen náš čas i investice polykal zatím náš velký dům a to ještě ani dnes zdaleka není takový, jaký bychom ho chtěli mít. Zahradu jsme uvedli do „zakonzervovaného“ stavu. Celkem slouží, ale do krásné odpočinkové zahrady má daleko.

Přiznám se, že není pro mě úplně lehké odhalit místa domova, která neodpovídají mým představám. Velký krok to pro mě je.

Jak to u nás ještě na jaře vypadalo

Klasická „kostka“ stavěná v osmdesátkách. Spousta mrtvého prostoru v podobě ošklivých pidi balkónků bez využití. Vstup na zahradu je pouze z chodby a hyzdí ho vyžilé betonové schodiště. Kolem domu všude dosluhující beton.

Dřevěný zahradní nábytek není na svém obvyklém místě, fotky jsou ze situace po dětské narozeninové párty a v rohu mám odložené nakoupené rostliny a stromky.

Co bylo nepraktické a nehezké

Na příštřešek, původně sloužící k odkladu topného dřeva, se mi dívalo z kuchyně moc nehezky. Minulý rok jsme ho chtěli obít latěmi a udělat z něj úložný prostor na zahradní věci. Naštěstí k tomu nedošlo. Dnes bychom bořili investici navíc.

Vydlážděná plocha 4×4 metry čtvereční – běžně na ní stojí náš dřevěný nábytek, který bylo potřeba stále přikrývat, aby nedošel brzy konce. Asi si umíte představit, jak často se nám chtělo na ten vysluněný a věčně nepřipravený kus odpočinkové zóny třeba s kávou nebo obědem. Ten jsme si mimochodem museli za asistence dvou dospělých osob předávat přes zábradlí  balkónku z kuchyně nebo s každým talířem letět přes celý dům, po betonovém schodišti.

Zahradě kdysi dominoval obrovský ořech, v jehož stínu se dalo vcelku útulně pobýt. Poté, co odešel, nebylo útěku před slunečním paprskem.

Část našeho pozemku z fotek je ohraničená zídkou a stěnou chatky sousedů zahrádkářů. Není na ni nejhezčí pohled, ale každý rok na jaře se obleče do zeleného kabátu a to je pak krása nesmírná. Zídka až tak úplně od věci není. Chrání zahradu ze severní strany a je to jediná uzavřená část zahrady poskytující trochu soukromí. Zbytek je otevřený do prostoru. Nám to nevadí, naopak. Výhled do okolí a kontakt s ním máme rádi.

Celý prostor  nejbližšího okolí domu (říkejme mu zatím neoprávněně relaxační zóna) nám navíc hyzdí 3 velké, lehce vyvýšené betonové a plechové poklopy přepadů odpadní vody a jímky na tak blbých místech, že to neschováš.

Tak si to shrneme

  • nemožnost dostat se kloudně s občerstvením i bez něj na zahradu
  • nepohodlí a neútulno
  • žádný stín
  • všude drolící se beton
  • nesourodé prvky
  • neúrodná půda kvůli hluboké navážce stavební suti při stavbě domu
  • ohyzdné dožívající betonové a plechové poklopy rozprsklé na nejfrekventovanějších místech

Bod zlomu

Zahrada je celkem věda. Je možný oponovat a namrskat průběžně rostliny, stromy a keře bez ucelené představy. My jsme zeleni a květinám zatím příliš času nevěnovali, naše pozornost se napínala jinam.

A hlavně: nikdy jsem neměla představu o tom, jak by měla odpočinková část zahrady přesně vypadat. Nikde v okolí jsem neviděla zahradu, která by se mi líbila.  Pak jsem narazila na cyklus České televize Ferdinandovy zahrady. To byl obrovský impulz. Najednou jsem věděla přesně, jaký typ zahrady chci!

Od přesné představy o tom, jak se něco takového dá přenést na tu naši, jsem byla ještě daleko, ale poselství bylo jasné. Neuhlazená fazóna, přírodní a trochu divoký vzhled, kousek divoké louky s květy. Žádné tůjky ani cypřiše, ani keře nejrůznějších barev a tvarů naprskané kolem plotu, žádné kamínkové záhony ani výrazné obrubníky v trávě. Žádný golfáč ani skalka.

Stěžejním bylo promyslet, jak se suchou nohou a co nejkratší cestou dostat z domu na vysněnou dřevěnou terasu.

Lásko, mám nápad!

Gyd má se mnou trpělivost. Velké změny spojené s investicemi a spoustou fyzické práce mu vždycky chvíli trvá v sobě zpracovat. Pak je rád, že mám ještě ten motorek nezadřenej a chci to tu posouvat dál. Překvapilo mě ale, jak MOC se nadchnul se mnou. Plán zahrnoval množství demolic stávajícího a velké bagrování. Tou dobou nevěděl, kolik si toho budeme muset udělat sami.

Plánování na papíře versus počítačové programy a aplikace

Zklamalo mě, že si pouze se svou představivostí nevystačím. Nejprve jsem trávila spoustu času hledáním kvalitního programu (ideálně zdarma) nebo aplikace, co by mi po nakonfigurování rozměrů a výběru různé zeleně dokázala zahradu vizualizovat. Nic takového jsem nenašla. Na řadu přišel papír. Tomu předcházela z pohledu pozorovatele velmi zábavná část v terénu. Jak jsem psala, pro plánování za stolem mi kus představivosti chybí. Nezbylo, než jít nasimulovat terasu přímo na místo.

DOPORUČENÍ

Pokud se cítíte být stejným laikem jako já, jděte na místo a s pomocným materiálem si všechno přesně naaranžujte. Začínala jsem s provázky a kolíky, ale ani tak jsem si to nedokázala představit. Vytahala jsem ze sklepa starý koberec, palety, desky a kartóny.  Pokrývala jsem plochu budoucí terasy pro zjištění ideálního rozměru. Ferdinanda Lefflera jsem slyšela pronést důležitou informaci, že terasu bychom měli udělat vždycky o fous větší, než jak jsme to napočítali.

Pro nás byl určující hlavně rozměr našeho zahradního nábytku.

Asi byste se nasmáli jak běhám na na slunci s otevřenýma deštníkama, abych si nasimulovala vrhání stínů v různou denní dobu. Tohle si zahradní architekti s profesionálními programy nacvakají do písíček. Pak vědí přesně, kam bude javor vrhat stín za tři roky. My, co takové prostředky nemáme, to musíme dělat jinak. Projít se v prostoru a nacítit ho. Jak chcete na papíře odhadnout, kolik místa budete potřebovat od židle ke dveřím, aby se tam pohodlně vlezl kuchař u grilu a možná ještě nějaké lehátko či závěsné houpací křeslo? Jsem ráda, že jsem tomu úsilí věnovala. Terasa je dnes hotová a je perfektní. Zakryla všechno, co měla. I přesto, že má celkem složitý tvar kvůli snaze o propojení všech vstupů do domu, je dokonalá.

Nemůžu říct, že bych teď někde přidala nebo ubrala.

Co všechno šlo pryč

  • přístřešek na dřevo
  • vydlážděný čtverec
  • balkón z kuchyně
  • betonové schody
  • drolící se betonové plochy okolo domu
  • cestička středem celé zahrady

Na zbourání balkónu a schodů nastoupila parta chlapíků se sbíječkama. Pak přijel vypůjčený bagřík na návěsu a vypůjčený soused na kole (profesionální bagrista – díky Ríšo!). Hirošima hadra.

 

 

Teoretické přípravě jsem věnovala času moc. Něco jsem načetla, nakoukala videonávody, obvolala lidi se zkušenostmi. Oslovovala jsem firmy s poptávkami, posílala nákresy a vyhodnocovala nabídky. Byl to zdlouhavý proces, zažila jsem déjà vu z rekonstrukce podlah u nás v domě.

Nasála jsem „zahradnické minimum“ a zabředla do světa stromů a okrasných rostlin.

Hodně času zabral i samotný výběr firmy (lidí), která nám terasu postaví.

Ochranné pracovní pomůcky

Když se teď ohlédnu za celou tou dřinou, dělí se na dvě období. Před a po výměně pracovních rukavic. „A přitom taková blbost“. Zbytečně jsme si při první části prací zničili ruce. Pak jsem nám koupila celou sadu profi pracovních rukavic engelbert strauss, na které jsem si brousila zoubek už dlouho. Měla jsem to udělat už dávno. Sami byste museli zažít, jak velký rozdíl je, když při těžké a dlouhé týdny trvající práci můžete mít najednou ruce a nehty v perfektním stavu.

Zdendovi asi pořídím i nějaké dobré pracovní boty. Když ho ještě dnes při úpravě terénu vidím po těch muldách běhat s rýčem v žabkách na nohách, berou mě mrákoty.

Tip: podívejte se na moje květináče z pratelného papíru.

Bagrování a příprava podloží

Pro dnešek informací stačí. Ještě snad nějaké fotky z bagrovací akce. Možná nebyl úplně šťastný nápad sázet koupený strom realizací. Překážel.  Byla jsem nedočkavá jeho růstu, takže přišel na místo určení ještě před akcí. Teď se mu daří dobře, od zasazení poskočil.

V dalších článcích seriálu se dočtete:

  • o přesném postupu přípravy štěrkového podloží
  • materiálech použitých na stavbu terasy
  • jak a čím osazuji zahradu
  • tipy na videonávody, které nám pomohly se v tématice zorientovat
  • postup výroby vlastního stínění nad posezením
  • jaké druhy tzv. neviditelných obrubníků oddělujících záhony od travnatých ploch používám

a spoustu jiného. A teď běžím na zahradu pokračovat v osazování.

Déšť krajině!

Může se vám také líbit

17 komentářů

  • Odpovědět Ilona 1.8.2019 at 11:10

    No,zatím to není hezký pohled do zahrady 😮
    Teď to ještě nevypadá s tím bagříkem a kupy hlíny a betonu, ale ……už se těším na výsledek 🙂
    A za pár let už nikdo nepozná, že to takhle nebylo od začátku !

    • Odpovědět TAMARKI 1.8.2019 at 12:24

      Ilono, jak píšu, odhalit tuhle slabinu je pro mě velký krok. Na fotkách zahrada vypadá hůř, než ve skutečnosti. Několik týdnů nesečená tráva, pracovní bordýlek a navezený materiál jí ale na kráse moc nepřidal. ?

  • Odpovědět Pavla 1.8.2019 at 12:40

    Jé už se těším na pokračování:) My už máme zahradu „vyšolíchanou“, ale nejradši bych půlku vykopala a udělala úplně jinak. Tak snad se trefíte napoprvé ke vší spokojenosti:) Pavla

    • Odpovědět TAMARKI 30.8.2019 at 16:35

      Pavlo, tak to vám zavidím, že si ji už užíváte. Nepředpokládám, že se zelení bude můj začátečnický zásah definitivní. Osazuju, ale je to teda věda. Na podzim a další jaro budu asi ještě dolaďovat.

  • Odpovědět ivona 1.8.2019 at 16:49

    Kdo upravoval,nebo opravoval ví co to obnáší,takže za mě nic hroznýho.Spíš jsem zvědavá jak se vyrovnáte s nestejnou výškou východu z kuchyně,z chodby a mezi tím jinak vysoké dveře asi ze suterénu.Místo dveří s chodby se dá dát okno,ale ty dveře…? Jsem zvědavá jak to pořešíte.

    • Odpovědět TAMARKI 30.8.2019 at 16:38

      Ivono, to jste na to kápla. Máme to tu taaaak pitomý, takže oříšek to byl. Já ale myslím, že se to v rámci možností vyřešilo fajn. Samozřejmě jiný rozpočet – jiná řešení. 🙂

  • Odpovědět ivona 1.8.2019 at 16:52

    Teď jsem znovu zkoukla fotky a napadlo mi,že asi terasu neuděláte vyvýšenou kam by se dalo jít rovně z kuchyně,ale půjdete na úroveň zahrady,to znamená zase s hrnkem či talířkem po schodech…

    • Odpovědět TAMARKI 30.8.2019 at 16:41

      Ivono, předtím nešlo z kuchyně ven, ale z kuchyně přes jídelnu, chodbu, vnitřní schodiště, venkovní betonové schodiště otočené směrem od posezení. Já se na těch pár sedacích schůdků přímo z kuchyně bosa na dřevěnou terasu taaaak těším.

  • Odpovědět Petra 1.8.2019 at 21:08

    Jsem napnutá jako kšandy, jak to s tou terasou dopadne 🙂

  • Odpovědět Marcela - Nordic Passion 2.8.2019 at 13:38

    Hmm, pěkně z gruntu. Těším se na výsledek. Ferdinand.zahrady jsme s manželem taky s radostí sledovali:), přimělo nás to zmenšit travnatou plochu, která je náročná na údržbu v těch vedrech. M.

    • Odpovědět TAMARKI 30.8.2019 at 16:43

      Marci, travnatá plocha je největší opruz v zahradě. Údržba, vysychá to, hezký to není a ještě k ničemu, páč bez stínu to tam nedávám. Máte zavlažovanej trávník?

  • Odpovědět Lenka 2.8.2019 at 15:02

    Super, že jste ukázala cestu k výsledku! Ať je vidět, co krásnému zakončení předchází a co je za ním práce! Taky jsem moc zvědavá na vyřešení výškového rozdílu. Že by třeba kaskádové dřevěné schody, které budou sloužit zároveň jako sedací….? : ) No nenechávejte nás dlouho čekat! Těším se na výsledek. A kéž by se více lidí inspirovalo Leflerem a respektovalo své okolí! Lenka

  • Odpovědět Alena Vyskočilová 2.8.2019 at 17:09

    My tiež, ale ručne a celú záhradu vo veľkosti vašej:-)
    Alena

  • Odpovědět Kamila 22.8.2019 at 17:30

    Marně nedočkavě čekám na další příspěvek o rekonstrukci zahrady…za mě super téma těším se moc
    Kamila

    • Odpovědět TAMARKI 28.8.2019 at 10:14

      Kamilo, mrzí mě, že vás nechávám tak čekat. Ale už brzy..

  • Odpovědět Inka 30.8.2019 at 16:29

    My už máme zahradu 3 roky jakžtakž založenou, ale po zhlédnutí Ferdinandových zahrad jsme získali na spoustu věcí úplně jiný vhled. Nejradši bych to celé přeorala a začala odznova ? Ale ne, to byla nadsázka samozřejmě. Momentálně bojuju na zahradě s rýčem a kolečkama, jak jen mi to ti moji dva prcci dovolí, a těším se na další články a inspiraci ?

  • Odpovědět Míša 30.8.2019 at 21:13

    Těším se, až se na ní někdy vyvalíme. Držím palce, práce na zahradě je posilovna, ale není nad to být s rodinou víc venku 🙂

  • Komentujte článek