První konferenčňák, který se u nás v obýváku po rekonstrukci parket zabydlel, byl retro. Měl netradiční tvar, tři bukové nohy – byl krásnej, co vám budu povídat. Dostala jsem ho darem od kamarádky. Jenže bylo to plivátko. Velká rodina potřebuje pořádný konferenční stůl.
Díky vstřícnosti našich babiček a dědečků máme příležitost se Zdeňou na pár dnů v roce prchnout někam bez dětí, za což jsme samozřejmě neskutečně vděční. Tentokrát se poštěstilo urvat si tři noci a výběr místa jsem nesmlouvavě vzala do vlastních rukou. Do posledního okamžiku jsem mu tajila, kam jedeme, až spočinul přímo přede dveřmi našeho na pár dní vypůjčeného vymazleného příbytku.
Jestli nesledujete dění na IG profilu TAMARKI, pak vám určitě uniklo vyhlášení dalšího termínu workshopu šití městského batůžku z pratelného papíru.